Nejprve bychom si měli rozmyslet k jakému účelu má textilní výrobek sloužit. Je na místě připomenout, že některé módní zboží bývá při používání velmi choulostivé a mnohdy jej nelze ani udržovat.
U každého výrobku, ať už se jedná o oděvy, ložní prádlo nebo bytový textil, upřednostňujeme jiná hlediska a jiné vlastnosti. V zásadě ale můžeme hovořit o čtyřech základních skupinách vlastností, které výrobky z textilu mají:
Reprezentační vlastnosti textilních výrobků vnímáme subjektivně a rozdílně podle toho, jde-li např. o oděv sportovní, pracovní nebo společenský. Zajímá nás barevnost a střih oděvu vzhledem k současně platné módě. Rozdílný může být třeba pohled na nemačkavost, která je tolerovatelná u sportovního oblečení, ale již méně u oblečení do kanceláře či divadla. Desén a charakter povrchu jsou důležité např. u bytového textilu, kde dbáme i na soulad jednotlivých částí vybavení bytu apod.
Životnost textilních výrobků můžeme vyjádřit naopak řadou objektivně měřitelných vlastností jako jsou např. pevnost, odolnost v oděru (v ploše i hraně), odolnost proti rozvláknění, zátrhovosti či žmolkování, posuvnost nití nebo stálobarevnost na světle. Pro životnost výrobku je důležitá i frekvence jeho používání a údržba zejména v podobě jeho praní nebo chemického čištění. U často používaného výrobku je proto důležitá především snadnost jeho údržby a s tím související i jeho rozměrová stálost, stálost vybarvení ve vodě, chemickém čištění či potu a při žehlení také odolnost vůči vyšším teplotám.
Příjemné pocity při nošení a užívání textilních výrobků pak mají na svědomí jeho vlastnosti jako je prodyšnost, propustnost vodních par či navlhavost a to, zda je textil příjemný na omak, souvisí s jeho materiálovým složením a jemností použitých vláken, konstrukcí a úpravou textilie.
Hygienické vlastnosti a nezbytná zdravotní nezávadnost jsou rovněž významnými vlastnostmi textilních výrobků, které mají zajistit kupř. nedráždivost pokožky. Jedná se o optimální hodnoty pH vodného výluhu a nízký obsah jakýchkoliv nebezpečných látek, jako jsou např. formaldehyd, těžké kovy, pesticidy, PCP látky apod.
O užitku, jaký nám jako spotřebitelům konkrétní výrobek přinese, pak rozhoduje kvalita, která se odvíjí od jeho výše uvedených vlastností a od očekávání, jaká s daným výrobkem spojujeme.
Kvalitu textilních výrobků si před jejich koupí přirozeně plně uspokojivě ověřit nemůžeme, ale existují praktické tipy a důležité zásady, které i vás, pokud je budete dodržovat, mohou uchránit před případným zklamáním!
Hlavní zásady pro výběr textilních výrobků:
Významnými aspekty při výběru textilních výrobků jsou pochopitelně i jejich složení a obecně materiály, ze kterých jsou vyrobeny, pokud jde o jejich zdravotní nezávadnost a dopad na lidské zdraví, a zcela zvláštní kategorii v tomto ohledu tvoří především výrobky určené pro děti do 3 let.
Musíme si totiž uvědomit, že textilní výrobky mohou obsahovat i řadu zdraví škodlivých látek! Může jít o rezidua pesticidů používaných při pěstování bavlny, těžké kovy nebo jiné nebezpečné látky, které při výrobě mohou na vláknech ulpět. Při nevhodném skladování ve vlhku navíc může výrobek obsahovat i toxické bakterie či plísně. Proto před tím, než si především oděvy poprvé oblékneme, je doporučujeme vždy nejprve vyprat!
U textilních výrobků pro děti ve věku do tří let jsou zde ale z tohoto důvodu stanoveny i legislativně hygienické požadavky, které musí každý výrobce nebo distributor bezpodmínečně splnit. Tyto požadavky se pak primárně vztahují nejen na hračky, které mohou být při předvídatelném způsobu užívání s ohledem na duševní a fyzické schopnosti dítěte vkládány do úst jako jsou zejména plyšové hračky, ale i na ostatní výrobky, které jsou dětem do tohoto věku zjevně určeny. Spadá sem tedy i prádlo a oděvy, punčochové výrobky, pleny, ručníky a osušky, ložní prádlo, přikrývky, textilní výplně kočárků a jiné textilní výrobky určené pro děti tohoto věku.
Tyto požadavky mají u této kategorie textilních výrobků zajistit, že jednotlivé zboží:
A předpisem, který stanoví i zakázané látky a limity nebezpečných látek pro výrobky určené pro děti do tří let, je vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 84/2001 Sb., o hygienických požadavcích na hračky a výrobky pro děti ve věku do 3 let – viz kapitola Právní předpisy.
Vlastnosti textilních výrobků jsou přitom rozdílné a jsou ovlivněny nejen technologií jejich zpracování a úpravou textilie, ale především i druhem zpracovaného materiálu. Z pohledu výroby textilního materiálu se můžeme setkat s tkaninami, pleteninami a netkanými textiliemi. V poslední době se na trhu vyskytují čím dál více i tzv. sendvičové textilie.
Tkaniny jsou materiály, které se vyrábí ze dvou soustav nití – z osnovy a útku vzájemným překřížením. Podle toho, jak se provazují, vzniká rozdílná struktura povrchu, která ovlivňuje pak i vlastnosti textilie jako pevnost, splývavost a podobně. Tkaniny nalezneme nejčastěji na klasických oděvech – saka, kalhoty, košile, halenky. Dále se z nich vyrábí domácenský a bytový textil (ručníky, utěrky, ložní prádlo, závěsy, záclony, čalounění).
Pleteniny jsou materiály, které se vyrábí proplétáním oček. Mohou být osnovní nebo zátažné.
Osnovní jsou takové, které se vyrábí tak, že se tvoří očka nad sebou. Tyto pleteniny nejsou tak pružné, jako jejich druhý typ, ale mají zase jiné charakteristiky, pro které jsou ceněny (stabilita, ale splývavost). Tyto druhy pleteniny se používají například v prádlařství na klasické prádlo, jako například kombiné, spodničky, podprsenky, ale nacházejí uplatnění i ve sportovním vybavení jako podšívky do bund, nebo jako technické textilie.
Zátažné pleteniny se vytváří postupně jedno očko za druhým v řadě. Je to vlastně takové pletení na jehlicích. Tyto pleteniny jsou velmi oblíbené, pro svoji pohodlnost při nošení. Vyrábějí se z nich tílka, trička, šaty, celá řada sportovního vybavení, elastické kalhoty, dětské zboží.
Netkané textilie jsou materiály, které u oděvů nalezneme nejčastěji jako výstuže, nebo pomocný krejčovský materiál. Jinak jsou netkané textilie královny technických textilií a nalezneme je v celé řadě oborů – od úklidu, přes zdravotnické aplikace, zemědělství, stavebnictví, průmysl, akustika, klimatizace a další oblasti.
Sendvičové textilie jsou materiály složené z více vrstev (nejčastěji dvě tkaniny a mezivrstva), tkaniny a netkané textilie jsou spojené laminováním, prošitím, lepením aj. technikami a přiřadit můžeme i interlokové pleteniny.
Stěžejní funkcí vrchní vrstvy oblečení je ochrana proti vlivům počasí, kterou nejlépe zajišťují membránové materiály. Zajistí ochranu proti vodě, větru a udrží teplo, ale kapacita propustnosti je těchto textilií omezena vlastnostmi membrány, které jsou různého typu.
Textilní materiály se dělí pak z pohledu materiálu na přírodní vlákna, která jsou zpracovávána z vláken rostlin a srstí zvířat, případně sekretů hmyzu (přírodní hedvábí) a na syntetická vlákna, která jsou vyráběna chemickou cestou z přírodních polymerů (např. viskóza z celulózy), nebo syntetických polymerů (např. polyestery atd.).
Jejich základní popis, vlastnosti a použití uvádíme v následující tabulce zde:
|
Název přírodního vlákna |
Popis |
Vlastnosti |
Použití |
|
Bavlna |
Je materiál získávaný z tobolek bavlníku. Jedná se o jednotlivá vlákna, která získáme po dozrání a prasknutí tobolek. |
Nejkvalitnější bavlna je dlouhovlákenná a jedná se o lesklá vlákna, která dobře absorbují vlhkost. Materiál je příjemný na omak. Samotná bavlna má tendenci k mačkání a srážení se, proto se často směsuje například s polyesterem. |
Všestranné použití na oděvy, do dekoračních, bytových i technických tkanin a pletenin |
|
Len |
Je materiál získávaný ze stonku lnu setého. |
Lněné materiály jsou pevné, a dokážou také pojmout vlhkost, dokonce až 30 % své hmotnosti. Vlákna jsou na omak chladivá. |
Lněné výrobky naleznete často mezi domácenským textilem – utěrky, ubrusy, ale i letní šatovky nebo oblekovky a košiloviny. Velké uplatnění lnu je v technickém sektoru. |
|
Konopí |
Je materiál získávaný ze stonku konopí. |
Vlákno má podobné vlastnosti jako len. |
Konopí se používá často v technické sektoru a v nedávné minulosti začalo být zase moderní i u domácenského zboží. |
|
Vlna |
Vlna je získávána ze srsti ovcí. V poslední době je velmi populární merino vlna, kterou získáváme z ovcí „merino“. Tato vlna je charakteristická délkou a jemností vláken. |
Vlněné materiály jsou hřejivé, dokážou také pojmout přebytečnou vlhkost. Je poddajná a příjemná. Dobře se zpracovává. |
Typickým vlněným výrobkem je například plášť, nebo pánský oblek – prostě klasické oděvy. |
|
Mohér |
Je vlna získávaná z angorských koz. |
Jedná se o velmi jemnou a příjemnou vlnu, která se kvůli své ceně často směsuje s ovčí vlnou. |
Mohér se používá na výrobu pletených oděvů, nebo také na pánské i dámské zimní pláště a obleků. |
|
Hedvábí |
Hedvábí je výměšek žláz housenky bource morušového. |
Vlákno je lehké a lesklé, dobře pojímá vlhkost. |
Používá se na výrobu dámských šatů, šátků, kravat, případně košil. |
|
Název syntetického vlákna
|
Popis |
Vlastnosti |
Použití |
|
Viskóza |
Základem pro výrobu viskózy je dřevo ze smrků, buků anebo bambusu. |
Viskóza snadno pojímá vlhkost, ale nedrží moc dobře tvar. Proto se často směsuje s jinými materiály. |
Podšívkové materiály, ale i dámské šaty, košile, letní zboží. |
|
Acetátová vlákna |
Základem pro výrobu acetátových vláken jsou lintry anebo zušlechtěná buničina. |
Vlákna nejsou navlhavá a mají sklon k elektrostatickému výboji. |
Podšívkové materiály a dámské oblečení. |
|
Polyester |
Syntetické vlákno vznikající polykondenzací kyseliny tereftalové a etylenglykolu. |
Polyesterová vlákna jsou pevná, odolná, ale mají sklon k elektrostatickému výboji a žmolkování. Proto se často směsují s přírodními vlákny. |
Tato vlákna mají univerzální použití jak při výrobě oděvů, tak i funkčních výrobků a bytového textilu. Používají se i v technickém sektoru. |
|
Polyamid |
Vlákna se vyrábí z vláknotvorného polymeru Polyamid 6 anebo Polyamid 6.6 |
Polyamidová vlákna jsou pevná a odolná, ale mají velký sklon k elektrostatickému výboji. |
Polyamid je základem pro výrobu punčochového zboží a spodního prádla. |
|
Polyakrylnitril |
Vyrábí se polymerací akrylonitrilu. |
Vlákna mají vynikající izolační vlastnosti a příjemný omak. Mají sklon ke žmolkování a elektrostatickému výboji. |
Polyakrylnitril naleznete převážně v pleteném ošacení a pletacích přízích. Také se používá na výrobu bytových textilií. |
|
Polypropylen |
Vyrábí se polymerací propylenu. |
Tato vlákna nejsou navlhavá, ale mají velkou vzlínavost. |
Používají se často na výrobu funkčního prádla právě pro svoji schopnost odvádět přebytečnou vlhkost. |
|
Polyuretan |
Vyrábí se polykondenzací diisokyanátů s glykoly |
Polyuretanová vlákna jsou vysoce pružná. Dokáží se roztáhnout až na sedminásobek své délky a pak se i rychle smrštit. |
Používají se ve směsích s přírodními i syntetickými materiály. Dodávají tkaninám i pleteninám pružnost a tím i pohodlí. |
|
Polyvinylchlorid |
Vyrábějí se zvlákňováním polyvinylchloridu. |
Vlákna jsou nehořlavá a mají sklon k elektrostatickému výboji. |
Používají se pro výrobu ochranných oděvů, bytových textilií a protirevmatického prádla. |
|
Polyvinylalkohol
|
Vyrábějí se zvlákňováním polyvinylalkoholu. |
Vlákna jsou odolná, ale mačkavá. |
Používají se ve směsích pro oděvní i bytové výrobky. |
Směsi vláken
Jak je z přehledu vidět, každý typ materiálu je něčím typický a má vlastnosti, které se nám líbí a také ty, které nám nevyhovují. Proto, aby se využily ty vhodné a potlačily ty nežádoucí, začaly se materiály kombinovat. Tento přístup přináší spotřebiteli výhody těch přírodních (schopnost pojímat vlhkost, prodyšnost) a syntetických (pevnost, odolnost, nemačkavost). Polyuretanová vlákna pak přinesla velké pohodlí ve formě elastanu.
Nejčastěji používanou vlákennou směsí je v současnosti bavlna/polyester (používá se na košiloviny a letní oděvní tkaniny), dále bavlna/polyamid (uplatňuje se hlavně v pleteninách), méně často bavlna/polyakrylnitril (v tkaninách a pleteninách) a případně bavlna/polyuretan.
Vlna se často směsuje s polyesterem (v tkaninách a pleteninách) a polyakrylnitrilem (uplatňuje se hlavně v pleteninách), méně často s polyamidem (pleteniny, ponožky) a s bavlnou (speciální tkaniny a výrobky).
Len se směsuje s bavlnou (košiloviny a letní oděvní tkaniny), viskózou (šatovky a letní oděvní tkaniny) a polyesterem (kostýmovky, oblekovky).
Pro převážně technické použití se vyrábí i vlákna např. azbestová, kovová, skleněná, uhlíková apod.
A velmi praktické je všimnout si také kombinace materiálů a komponent včetně i například knoflíků, přezek, zdrhovadel, zipů apod.
Všechny komponenty textilní galanterie a krejčovské přípravy jako jsou např. výztuhy či podložení totiž ovlivňují oděvní výrobky při jejich nošení a také jejich ošetřování a čištění.
Z praxe víme, že oděv kombinovaný z různých druhů materiálů (a navíc i různých kvalit a úprav) může při údržbě způsobit neodstranitelné vady jako je zapuštění barviva, sražení části oděvu nebo jeho zplstnatění. Také knoflíky, přezky a zdrhovadla, pokud jsou vyrobeny nevhodnou technologií nebo z nevhodných materiálů, zapříčiní při údržbě poškození oděvu.
Také například suché zipy (správně velcropásek), velmi oblíbené zejména u sportovního oblečení, se mohou zachytávat a tím poškodit i samotný výrobek nebo ostatní součásti oděvu.
Výrobce kvalitního oděvu by měl všechny komponenty vybírat tak, aby při údržbě k jeho poškození nedocházelo. Přesto však se již při výběru oděvu zamýšlejte i nad jeho údržbou, abyste pak nebyli nemile překvapeni.
A i když u klasických oděvů dominuje šití, při zpracování oděvních součástí se využívá stále nových metod a způsobů, a příklady nejčastějších druhů úprav, komponentů textilní galanterie a krejčovské přípravy uvádíme zde:
V některých případech je používána metoda lepení pro zakončení rukávů a délek, ale i například ramenních vycpávek. Podle druhu použitého lepidla se může v průběhu používání lepený spoj uvolnit a je nutno jej obnovit nebo opravit klasickým švem.
Vyztužení předních dílů sak a plášťů je prováděno frontálně fixovanou krejčovskou přípravou. Pevnost a trvanlivost spojení je závislá na druhu spojovaných tkanin i na kvalitě provedeného spojení. Nerovnosti frontální fixace na novém výrobku zakládají předpoklad, že se po určitém čase hladká plocha fixovaných dílů zvlní a spojení se uvolní.
Tepelná výplň výrobků jako jsou bundy či lůžkové pokrývky provedená netkaným rounem se po určitém čase používání sníží a zmenší svůj objem. Praním nebo čištěním pak nelze obnovit původní objemnost a u některých druhů se zmenšení objemu ještě více zvýrazní.
Textilie s rubovou zátěrovou úpravou, používané zejména na sportovní oděvy, mají vysoké hodnoty hydrofobity. Po častém používání se pevnost spojení naruší. Po vyprání nebo vyčištění se projeví vznikem viditelných barevných nerovností. Výrobek s vyšším komfortem má často kratší dobu používání, než je tomu u výrobku vyrobeného z klasických materiálů.
Módní textilie s povrchem upraveným polyuretanem vzhledově imitující hladkou kůži odpovídají současnému módnímu trendu a jsou využívány na mnoho oděvních součástí. Pohybem textilie se kompaktnost úpravy ale poruší. Po odstranění nečistot se to projeví popraskáním úpravy, u starších výrobků se dokonce povrch může začít loupat. Adheze úpravy se snižuje také prostým stárnutím tkaniny i bez pohybu. Po ošetření staršího výrobku vznikají vrásky, někdy i plošné poškození povrchu. Životnost takové úpravy je kratší než tři roky.
Kombinace membrány (do které je vkládána péřová výplň u sportovních výrobků) a zátěrové textilie s vysokými hodnotami hydrofobity negativně ovlivňuje možnost dobře provést odstranění nečistot. Po vyprání nebo vyčištění je předpoklad snížení objemnosti tepelné výplně a v některých případech i omezená možnost dokonalého odstranění nečistot. Narušením kompaktnosti membrány mohou částice barevného peří proniknout mezi membránu a vrchní textilii, kde vzhledově vzniknou tmavší místa.
Kožené ozdoby, vsadky, provedené v barevném kontrastu mohou po vyčištění negativně ovlivnit základní vybarvení nosné textilie. V kůži (usni) tmavých a černých odstínů je mnohdy obsaženo více barviva, které při čištění migruje na tkaninu a působí nevzhledné zabarvení. Vybarvení nelze dodatečně zafixovat. Omezené čistění zdobících efektů nelze provést. Rozměrová stálost nesourodých materiálů může, po odstranění nečistot, negativně ovlivnit vzhled výrobku. Toto se týká i kombinací s koženkou apod.
Lemy oděvů a ozdoby provedené z koženky zachovávají původní vzhledové vlastnosti kratší dobu. Nelze rozeznat, zda v imitaci kůže – kožence není příměs, která po vyčistění změní omak – ztuhne, nebo naopak se povrchová část oloupe (především v případě použití tzv. čalounické nebo galanterní koženky).
K častým částem oděvů patří i knoflíky. Některé syntetické knoflíky nebo jejich části ovšem umí znepříjemnit pohodu používání výrobku. Při čistění pak mohou způsobit i znehodnocení celého oděvu.
Textilie se žehleným a mačkaným efektem – šatovky a bytové textilie ošetřujeme raději chemickým čistěním, z důvodu zachování původního efektu. Na některých druzích textilií nelze tento efekt dokonale zafixovat. Po mokrém čistění dochází ke ztrátě efektu.
Povločkované textilie – tisk i plošné povločkování – imitace veluru je velmi citlivá na mechanické opotřebení exponovaných částí. Způsob vyčistění je závislý na informaci výrobce. Na hotovém výrobku nelze určit druh pojiva, do kterého jsou zachyceny vlákenné vločky. Při chemickém čistění pak vznikne riziko ztuhnutí celého výrobku. Při ošetření mokrou cestou je pak i riziko u některých druhů odplavení, oloupání povločkované části.
Suché zipy, často používané na oděvech, mohou také při používání způsobit nevratné poškození oděvu. Jedná se o případy, kdy je tímto typem zipu opatřena vnitřní část oděvního výrobku. Při používání rozepnutého oděvu pak dochází k otěru částí zipu a tkaniny výrobku, která je po určité době používání poškozena vytrhanými a staženými nitěmi vazby tkaniny. Velmi lehce se poškodí především výrobek z vlasové textilie.
Funkčnost klasických spirálových i zoubkových zdrhovadel je ovlivněna četností zapínání. Odstraněním nečistot z výrobku se odstraní i nečistoty ze zapínací plochy zdrhovadla, pevnost zapnutí je pak omezena nebo není vůbec žádná.
Jak jsme již uvedli, kvalitu textilních výrobků si před jejich koupí plně uspokojivě ověřit nemůžeme, ale přesto zde pro úplnost přidáváme i některé jednoduché (laické) zkoušky jakosti:
Stálobarevnost v suchém otěru. Použijeme bílý kapesník, nebo kousek hadříku. Několikrát silněji přetřeme textilii a sledujeme, zda nezůstala na hadříku barevná stopa, nebo světlejší stopa na výrobku. V kladném případě jde o velmi nevyhovující výrobek, který vykazuje neúměrně nízkou stálost vybarvení v suchém otěru.
Souměrnost šití a vzorů. Pohledem zjistíme, zda je dodržena návaznost kostkovaných vzorů, nebo pruhů ve švech. Vzory musí být vždy v ose výrobku a musí na sebe navazovat. Rovněž ušití výrobku musí být souměrné k ose, šití límce, légy, zapínání, kapes apod.
Kvalita zpracování – ušití. Hustota stehů se má pohybovat v rozmezí 4–6 na 1 cm švu. Švy mají být prošity pravidelně, nemají být nastavované, nemají vykazovat neprovázaná místa. Spojovací švy, pokud nejsou kryty podšívkou, mají být zajištěny proti třepení. Na švy musí být přidány švové záložky tak, aby se tkanina ve švech nevytrhávala. Z okrajů švů nesmí vyčnívat nitě tkaniny. Ukončení švů musí být zajištěno, nesmí vyčnívat odstávající konce šicích nití. Proti světlu je možné mírným tahem zjistit, zda materiál má sklon k posuvu nití ve švu, zda otvory po vpichu jehly se výrazně nezvětšují. Obšití knoflíkových dírek musí být rovnoměrné bez vyčnívajících konců nití, přišití knoflíků bez viditelných konečků nití. Pokud jsou na výrobku použity výztuhy, zpevněné části nebo díly (plocha předních dílů sak, plášťů apod.), musí být tato místa hladká bez puchýřků, signalizujících nesprávné přilepení. Všechna ostatní prošití na výrobcích musí být souměrná, nesmí být nařasená nebo stažená.
U úpletových výrobků je nutno posoudit, zda není příliš vysoká křivost řádků proti spodnímu okraji výrobku, zda není na skrytém místě, nebo přímo u švu puštěné očko, prosekaný úplet na výšivce, nezachycený úplet ve švu, zda použitý materiál nepruhuje, nebo neobsahuje na první pohled materiálové vady, které ruší vzhled výrobku. Kvalita pleteného materiálu se dá také posoudit pohledem proti světlu (průhlednost), zejména u froté výrobků.
Materiálové složení – pokud chcete mít jistotu, že je výrobek zhotoven ze 100% vlny, můžete provést zkoušku spálením malého vzorku vlákna. Vlákno by se mělo škvařit při charakteristickém zápachu spálených vlasů nebo rohoviny. Syntetická vlákna hoří velmi rychle a vydávají zápach chemického původu.
© 2025