Každý výrobek, který se prodává v kterémkoliv členském státě Evropské unie, musí splňovat požadavky na označování. To znamená, že musí být označen štítkem, na kterém je srozumitelně uvedeno složení všech použitých textilních vláken a také netextilních částí živočišného původu. Označení přitom musí být uvedeno v jazyce země, kde je výrobek na trhu nabízen a prodáván, a v České republice tedy v češtině.
Tento způsob označování stanovuje Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a způsob a požadované informace upřesňuje zákon o ochraně spotřebitele – viz i kapitola Právní předpisy.
Co je textilní štítek?
Každý textilní výrobek uváděný na trh EU musí být vždy označen tak, aby bylo jasné jeho materiálové složení, velikost, výrobce a způsob doporučeného ošetřování. Tyto štítky musí být s výrobkem pevně spojeny, například přišitím. V poslední době se u řady textilních výrobků můžeme setkat i s natištěním těchto informací přímo na oděvu.
Tento požadavek se týká všech produktů, které alespoň z 80 % sestávají z textilních vláken (vypočteno podle hmotnosti). Jedná se např. o:
Je označování textilií povinné?
Ano, toto označování je v EU povinné u textilních výrobků určených k prodeji konečnému spotřebiteli. V případě prodeje mezi podniky mohou být textilní štítky nahrazeny nebo doplněny průvodními obchodními doklady.
Co a jak je na štítku uvedeno?
Štítek musí obsahovat tyto informace:
Velikost výrobku se označuje jak u oděvů, tak i u plošných kusových výrobků. U oděvů jsme zvyklí na označování buď číslem, nebo písmenem. V obou případech je ale potřebné, aby výrobce dal spotřebitelům i svým obchodním partnerům k dispozici velikostní tabulky, které používá při konstrukci a výrobě svých výrobků. U plošných výrobků se uvádí velikost výrobku zpravidla v centimetrech.
Textilní výrobek může být označen také „100 %", „bez příměsi" nebo „vše", pokud je složen výhradně z jednoho druhu vlákna. Výrobce si může i vybrat, zda použijete tato označení anebo zda například u 100% bavlněné košile uvedete jen „bavlna". Materiálové složení se na výrobcích uvádí celým názvem a malými písmeny v jazyce země, kde je prodáván.
Druhy a názvy textilních vláken, které může výrobce použít, jsou uvedeny na seznamu v příloze I výše uvedeného Nařízení EU – viz zde, a pokud výrobek obsahuje textilní vlákno, které není v Nařízení uvedeno, může zažádat o přidání nového druhu vlákna, ale dokud není součástí zmíněného seznamu, není možné jej v zemích EU prodávat.
Doporučený způsob označování výrobků je možné uvádět dvěma způsoby:
Tyto jsou však chráněny mezinárodní ochrannou známkou a používat je mohou pouze výrobci, kteří mají na jejich používání licenci. V České republice tuto licenci uděluje spolek SOTEX GINETEX CZ svým členům.
Tyto symboly ošetřování tvoří soubor pěti piktogramů, které jsou řazeny tak, jak jdou za sebou i procesy při údržbě každého výrobku, tzn. praní – bělení – sušení – žehlení – profesionální péče. Každý symbol má přitom řadu variant, aby byly pokryty všechny možné způsoby ošetřování a aby nedošlo při jejich dodržení k nevratnému poškození výrobku. Pokud tak na výrobku nalezneme všechny symboly přeškrtnuté, jedná se v podstatě o jednorázový výrobek, který není možné nijak ošetřovat. Proto je dobré si před nákupem každý výrobek prohlédnout a podívat se na jeho štítek i s uvedenými instrukcemi k péči.
Pokud na výrobku štítek nenajdeme, je lepší jej nekupovat. Předejdeme tím zbytečnému zklamání, protože bychom nevěděli, jaké má materiálové složení, jak jej ošetřovat a mohli bychom si způsobit i případné zdravotní komplikace.
Kde je možné štítek na výrobku nalézt?
Štítek se umísťuje na oblečení nebo další textilní výrobky na tzv. zvyklostní místa, což je například:
A je možné výrobek označit i známkou kvality?
Ano, výrobky mohou být označeny například uznávanou známkou kvality z hlediska dopadů na životní prostředí jako je například ekoznačka EU nebo i národními známkami kvality – viz i kapitola Ověřené značky textilu.
© 2025